Kouzla Daugavpilsu

5. listopadu 2015 v 18:39 | Niki |  Lotyšsko
Město s téměř sto devíti tisíci obyvateli je druhým největším v Lotyšsku. Je v něm mnohé pro nás nechápavého, ale určitě stojí za to se do něho podívat. Jako každé město i tohle má své Staré jádro a Nové. Určitý systém ulic, pomíchanou architekturu, kulturu místních obyvatel, svou jedinečnou vůni i zápach.

Co se týká toho rozdělení na Nové a Staré město, něco vám o tom povím. Na Starém městě se můžete setkat s honosnými stavbami. Co je ale podivem, v těchto budovách se nachází kromě univerzity také například diskotéka, kam chodí bohatí lidé za zábavou. Je zde mnoho promenád a parčíků, kde se za pěkného počasí, dá strávit příjemný den. Náměstíčka, na kterých se určitě rodily dějiny státu a na jednom z nich sluneční hodiny, které byly fascinující. Není zde ale výjimkou ani ruská architektura, která zde zapustila už kdysi svoje kořeny. Kousek od města se také nachází staré opevnění. Tato pevnost byla postavena již za napoleonských válek a později byla použita, jak nacisty, tak komunisty. Dnes se rekonstruuje a můžete zde najít muzeum s uměním.

Nové město je potom plné lidí, kteří křižují cestu od nákupního střediska, přes hlavní třídu až po všudy vedoucí koleje tramvaje. Město je plné kostelů, ale to v obou částech, taky se zde najdou hotely jako například park Hotel, který je i v Praze. Různé cestovní kanceláře, které mývají přes zimu většinou zavřeno a turistická informační centra, která si také myslí, že v zimě se prostě nepracuje a tak je otevřeno maximálně dva dny v týdnu. A pokud vyrazíte i na okraj města, tak naleznete typická ruská sídlišťátka, která do krajiny vstupují bez jakéhokoli ladu a skladu.

Je možné se zde také výborně najíst a ochutnat jídla ze všech krajů této země. Jejich saláty z čerstvého tuňáka pokapaného limetkou nebo domácí hovězí steak byly výbornou pochoutkou. Nesmím zapomenout ani na pivo, které sice nebylo tomu našemu moc podobné, ale pít se určitě dalo. A pro hnidopichy, my jsme pivo nevymysleli, tak jak můžeme tvrdit, že něco jako pivo chutná a něco ne?

Nesmím také zapomenout na malou zoologickou zahradu, ze které trochu běhal mráz po zádech. Zvenku budova vypadala jako protiatomový úkryt. Kde bývaly okna, byla nyní nově oštukovaná omítka a kde nebyly okna nikdy, odtud byly vidět terária zvířat. Já vím, vzhled není všechno a před vstupem do zahrady, která k tomu náležela a v létě byste v malém jezírku potkali také rybičky a sladkovodní želvy, stála informační cedule. Podobně jako na mnoha místech v Lotyšsku i zde bylo napsáno, že na tuto stavbu připadá grant Evropské unie a že předpokládané ukončení přestavby bude hotovo okolo roku 2015. Třeba teď už by to mohla být krásná budova s ještě hezčí zahradou. Kdo ví. To ale nebyl hlavní důvod, proč se mi zoo zdála být děsivá. Za domem bylo pole (ta věta ale hezky začíná co?) a u toho pole byl rybník obrostlý rákosem. Uprostřed toho pole stál strašák, který měl na hlavě hrnec a cáry, které zbyly z oblečení, jež mu někdo věnoval. A okolo toho všeho byly břízy, ty nemám v lásce. Stačilo jedno křupnutí větévky, smích příchozích návštěvníků nebo hlasitější vítr, který zašustil v koruně stromů, a z rákosů se najednou vzneslo obrovské hejno vran. Krákaly a krákaly a mě v tu chvíli přišlo, že jsem v hororu Alfreda Hitchcocka Ptáci a husí kůži jsem měla po celém těle. Stejně jako v tu chvíli, kdy jsem si uvnitř prohlížela vzácné druhy ptáků, savců, plazů a dorazila jsem k malému otevřenému a nasvícenému teráriu a v něm byla tarantule. Nedaleko toho zase stálo krásné jezírko plné barevných rybiček, okolo kvákaly žáby a stály stromy, po kterých si to rázovali mravenci. Na informační ceduli stálo, že se jich člověk nemá dotýkat, protože jsou prudce jedovatí. Ta zoo byla opravdu plná přenádherných druhů zvířat, ale ten pocit z té tarantule, lidožravých mravenců, vran a toho strašáka na poli se mi povedlo setřást až o tři bloky dál.

Daugavpils jsem za dobu strávenou v Lotyšsku na stáži, navštívila dvakrát. Jednou jsem prošla všechny výše zmíněné subjekty, hrozně dobře se přecpala místními specialitami a odpoledne se vrátila do Kraslavy. Při druhé návštěvě jsem ale usoudila, že bych chtěla zažít i noční život. Ten totiž v Kraslavě zcela chyběl. V deset hodin se venku zhaslo, zatáhly se žaluzie a bylo ticho jako v hrobě. Kdybyste si mysleli, že někde můžete narazit na upíry, tak možná tady.
Noční život, jak už jsem nakousla, se podobá tomu našemu. Lidé chodí do kina, posedávají v barech a pijí drinky, sledují v televizi sportovní přenosy, paří, jak umí nebo třeba chodí na večeře. Je to ovšem poklidný způsob. Po dvanácté už většina Lotyšanů spí nebo sedí doma. V hospodách se dá narazit jak na cizince, tak i na lidi, kteří zde žijí pěknou řádku a přesto lotyšsky nemluví. Je zde hodně Bělorusů, Rusů, Poláků, ale i Estonců nebo Litvanů. A upřímně jejich způsoby balení holek v ruštině se mi příšerně nelíbily.

Také jsem si vyzkoušela místní tramvaje. Že to byly vyřazené modely značky Škoda, které u nás jezdily naposledy před dvaceti lety, to ať vezme čert. Nejvíce se mi na nich líbil systém přepravy. Za pouhý půl cent jste si koupili lístek, který platil tak dlouho, dokud jste z tramvaje jednoduše nevystoupili. Koleje křižovaly celé město a byl to takový způsob city guide, který v Praze vydělává těm malým autobusům, které s průvodcem křižují město a jejím vlastníkům na živobytí.

Nakonec pokud budete přijíždět do města po mezistátní silnici půjčeným autem nebo linkovým autobusem, o kterých už teď vím taky svoje, nenechte se překvapit. První dojem není moc příjemný. Projíždíte okolo hřbitova, kterému vévodí obrovská rudá hvězda a ruské nápisy. Okolo cesty potkáváte cikány, kteří si posměšně ukazují na autobus. Koleje, které přejíždíte už ve městě, jsou neudržovány a rozhoupete se nejen vy ale i váš žaludek. Perlička na dortu, díváte se vpravo a kromě opuštěných domů a prázdných výlov zaprášených od smogu, nacházíte mezi domy vězení. Zda je funkční nebo ne, to jsem nezjišťovala, ale ten knedlík v krku zatlačte. Uvědomte si, že vjíždíte do krásného města, které se stále opravuje a buduje, ale hlavně tam nejezděte v zimě.

Pokud se tedy do Lotyšska vydáte, přeju vám pěkný zážitek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama