Žižkův hněv aneb v Táboře jako doma

7. listopadu 2015 v 16:12 | Niki |  Cestou necestou
Město Tábor se nachází na severu Jižních Čech a tak trochu zapadá mluvou už do kraje Středočeského. Ovšem v duši je každý Táborák vyloženě Jihočech.

Tohle město mám moc ráda. Důvody jsou prosté. Narodila jsem se tady, bydlím tady a všechny zapadlé uličky mám křížem krážem projité. Moje srdce zkrátka Táboru propadlo.

Své jméno získalo už v roce 1420, kdy chrabrý lapka Jan Žižka zastavil svou zmoženou družinu a rozdělal zde svůj tábor. Nikdo nemohl tenkrát tušit, že se z tábora stane Tábor. Nicméně je to tak. Nejdříve bylo město vystaveno ze dřeva, ale po pár požárech se rozhodli, že pod městem postaví rozsáhlé sklepy, kam se lidé budou moci schovat nejen před požárem, ale také před nájezdy nepřátelských vojsk. Nakonec místní stejně povolili a město postavili z kamene. Dodnes tak město zažilo asi tisíc přestaveb. Od gotiky, přes baroko až po renesanci a neogotiku. Žižka byl velice inteligentní, a když se říká, že město neměl rád, ale to podle mě říkají závistivci, nechal pro město vystavit Jordán. A s bohem ani s Biblí to nemá co dělat. Byla to největší zásobárna vody, která kdy existovala a vznikla v roce 1492. Inu někdo objevil Ameriku a někde postavili Jordán. Pro pisálky, kteří o ní stále mluví jako o rybníku, teď poslouchejte. Je to největší vodní nádrž ve Střední Evropě. Sloužila pro zdroj pitné vody, o čemž svědčí pozůstatky vodárenských věží. Že se tam dnes chovají ryby, je jen důsledek toho, že lidé vodu pít už nechtěli. Mor a tak, známe to všichni. No nic.

K Táboru neodmyslitelně patří Husité neboli kališníci, kteří začali přijímat pod obojí a tak díky nim věřící mají čím utěšit ječící žaludek po dlouhé bohoslužbě. Také k nám na chvíli zavítal kdysi Mistr Jan Hus. To bylo v době, kdy ho sprostě vyhodili z Prahy a než ho, chudáka, upálili v Kostnici. Což je vlastně docela paradox, Kostničtí se jeho vraždu snaží žehlit už tak dlouho, až je radši Tábor pojal za spřátelené město. Hus v té době tedy kázal na Kozím hrádku kousek od dnešního Tábora. Neměl to lehké ani tam, v té době ještě Tábor nestál, ale kamarád s Žižkou být mohl a tak se není čemu divit, že ho tam chtěla jenom jedna část náboženské obce.

V Táboře se jednoho dne rozhodli a začali vařit pivo. Z dobových knih se můžete dočíst, že se to prostě nedalo pít. A tak název piva Kotnov či Tábor přešel pod přezdívku Žižkův hněv. Nevím, na kolik si tvůrci Žižkova vraždícího palcátu z této části historie něco vzali, ale tahle akce se tu už pár let koná. Pro příznivce rockové hudby je to to pravé ořechové.
Co se týká Kotnova, je to zbytek opevnění, z něhož nám zůstala jen Bechyňská brána a opevnění na Starém městě. Později ho přestavěli na pivovar. Dnes tam najdete muzeum, restauraci, ubytování pro movitější z vás a taneční klub Kotnov, který vřele nedoporučuji. Ne dělám si srandu, klub se nachází ve sklepě a jsou tam pěkné pozůstatky stropní klenby.

Každoročně se u nás pořádá festival Táborská setkání. Moje kamarádka to jednou nazvala Táborské ohníčky a přijde mi to opravdu vtipné, na její obranu je z Prahy. "Táborky", jak jim říkáme, trvají celý víkend v září a jsou takovým ukončením za kulturním létem v Táboře. Sjedou se sem známé osobnosti. Taneční, pěvecké a herecké skupiny ze všech spřátelených měst vystupují na podiích. Máme fakíry, šašky, provazochodce i šermíře. Na několika místech na Starém městě jsou jarmarky, kde najdete pekaře s plackami, koláči nebo kováře s jeho výrobky či koželuhy, kteří nabízejí náramky i opasky. Najdete zde opravdu neuvěřitelné množství produktů. A taky nesmím zapomenout na burčák a medovinu, kteří zkušenější z nás prolívají hrdlem celý víkend. Neopomenu taky ohňostroj, který stál tenhle rok za zlámanou grešli, ale jinak je zábava ho pozorovat, jak nedopalky létají na střechy starých domů, které přímo žadoní o nějakou tu jiskřičku. Před ohňostrojem prochází městem průvod v dobovém oblečení. Při něm nasajete tu správnou chuť středověku. "Voní" tu petrolej a za pokřiku "kalich, víra, Tábor" nebo "Žižka je náš bratr věrný, přijímáme pod obojí" tuhne krev v žílách (nebo aspoň mě, protože tu atmosféru miluju). Představte si, že videomaping dorazil už i k nám a tak jsme mohli vidět městský úřad ve větru i v plamenech a bylo to fascinující (já jsem ho prošvihla, protože organizátoři zřejmě netušili, jako každý rok, že přijde tolik lidí a všichni budou chtít všechno vidět,jak nečekané!).

Ve městě najdete mnoho kulturně zajímavých míst. Divadlo Oskara Nedbala, Husitské muzeum, věž kostela, odkud je vidět široko po kraji, v neposlední řadě také Muzeum čokolády a marcipánu, kde pracuje a mnoho výtvorů stvořil můj dobrý kamarád, na kterého jsem právem pyšná. Muzeum fotografky Šechtlové, jejíž rodiče mapovali Tábor už od vzniku fotoaparátů. Spousta parků, náměstí, hlavní promenáda atd. U nás se taky dobře najíte. Kuchyně všech zemí se sice soustředily na hlavním Žižkově náměstí, ale aspoň nikam nemusíte běhat a památky si můžete užívat i z teras restaurací. Pošeptám vám tajemství, nejezte U Zlatého lva, ale na pizzu si radši zajděte o kousek níž do postraní uličky, kde je moc dobrá, není mastná a drahá. Pokud nejste dobrodruh, nechoďte ani do Pivnice U lva, tam byste mohli dostat po kebuli. Pokud toužíte po ostrém jídle, naše Indická restaurace Tandoor je nejlepší v celé republice, samozřejmě mimo míst její franchisy. Mám to ozkoušené. A na burgery vyrazte do Originálu nebo Coolu, kde je příjemná obsluha, dobré pití a je to v centru.

Tábor je návštěvníkům otevřen celoročně. Nedá se popsat v jednom článku všechno, co zde můžete navštívit a podniknout, věřte ale, že v Táboře a přilehlém okolí se nikdy nudit nebudete.

Všechny fotky, které jsem někdy nafotila, najdete v sekci Galerie -> Cestou necestou -> Tábor
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byli jste někdy v Táboře?

ANO 100% (2)
NE 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama