Chtě nechtě

24. prosince 2015 v 12:25 | Niki |  O mně a mých neduhách
Můj svět je poslední dobou tak trochu šílený. Práce, škola, předvánoční úklid. Tak jsem si řekla a dost. Vánoce nejsou o tom, že bude všude absolutní pořádek a ze země se bude dát jíst, že ne? Tohle přesvědčení mi ale vydrželo asi pět minut a už jsem stála na židli a sundavala závěsy v pokoji. Než jsem se nadála, dva dny mého života utekly jako voda. Konečně jsem dopadla včera večer vyčerpaná bez sil do křesla. Podívala se okolo sebe a zeptala se sama sebe: "sakra stálo ti to zase za to?"


Upřímně nevím, jak by zněla moje odpověď, ale vím, že příští rok mě tohle šílenství čeká zas. Lézt po výškách a čekat, kdy si zlámu vaz, mýt okna a hlavně se nedívat dolů, ohánět se po pavučinách a neshodit na sebe žádnou drahocennou vázu, žehlit jak smyslu zbavená pořád a pořád dokola.

Teď už jsem ale zase jen vánočně naladěná. Baštím cukroví, které nepeču. Máme slušivý umělý stromeček (už asi 17 let, jak tvrdí rodiče, je jediný, který vydržel mé lumpárny). Těším se na dárečky pod ním. Vánoční růžička pomalu skomírá a v televizi jsou pohádky, které jsem viděla milionkrát. Přítel hraje předvánoční World of Tanks a mě při pohledu z okna na déšť napadá, jestli nebylo lepší být i dneska v práci.




Stejně ale všem přeju šťastné a veselé a nebuďte takoví šílenci jako já.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 gitty93 | E-mail | 25. prosince 2015 v 22:01 | Reagovat

a až přijdou děti :D to bude teprve zábava :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama