Všechny cesty vedou na Harrachovku II.část

23. prosince 2015 v 13:10 | Niki |  Cestou necestou
Tak minule jsme probrali čelkovickou cestu na Harrachovku a dneska tady máme tu táborskou.

Ze Starého Tábora vede spousta cest na Harrachovku. Je zde mnoho uliček, které vás vyvedou dole u řeky a pak už rovnou za nosem. Cesta může být dlouhá i kratší, podle toho, jakou trasu si zvolíte a zda chcete podcházet Švehlův most, kde si zašvitoříte: "knihovna". A odpověď ozvěny určitě znáte.

Každopádně cesta začíná na Starém městě, vede okolo vilové čtvrti, kterou chtě nechtě musíte projít. Sejdete dolu k řece a narazíte na dům, který na sobě má husitské symboly, jako cep a palcát. Pro místní už to dávno není nic záživného, ale pro nového turistu je to příjemné, vidět, že někde existují husité ještě dodnes, ikdyž jen na malbě. Ale což, cesta pokračuje dál. Když špatně nezatočíte a neodkloníte se od řeky. Nikdy nedojdete k Bosambu, což je místní bordel dům. Pokud se vydáte správnou stranou, projdete okolo snad stoleté sauny a projdete dvorem několika domů. Pak už vás čekají asi tři kilometry cupitání po asfaltce, kde občas projede nějaké to auto, nebo na vás cinkají udýchaní cyklisté.

Asi po necelém kilometru narazíte na čističku vody, ta není ničím zajímavá. Je oplocená a temně hučí do dáli. Mezi čističkou a mlýnem u Matoušků, naleznete uměle vytvořený geopark s různými balvany, minerály nebo zkrátka šutry, které se zde nachází. V těchto místech jsou vyšší skály a v létě se tu předhání jeden horolezec za druhým.
Jak už jsem zmínila Matouškovský mlýn se nachází za geoparkem. Dnes je stále neobyvatelný a pro veřejnost nepřístupný. Ale po povodních v roce 2002 se zde začaly dít velké věci. Celý mlýn se opravil, jez, u kterého se mlýn nacházel, zmizel a místo toho se postavily propusti, které by měly zabránit dalším povodním. Nu a za rohem už je zase Harrachovka. V létě mívají u hospody v ohradě také kozy. Ty rohaté.

Po odpočinku, vyrážíme na cestu zpět. Vlastně ale vyrážíme vpřed. Tam, co je most na čelkovickou stranu, se povrch rychle zvedá nahoru a doprava od řeky. Tudy se vydáte po vyjetých kolejích nahoru. Může to být kilometr nepříjemného stoupání? Asi tak. A pak už ten výhled. V zimě tu skoro nic nezpozorujete, ale když se v létě opatrně přiblížíte k okraji skály, zjistíte, že se díváte přímo do údolí a okolo vás je spousta motýlů. Dostali jste se na tzv."tankáč". To je místo, kde kdysi dávno armáda, která v Táboře byla v hojném počtu, zkoušela zbraně a cvičila vojáky. Dnes už k těmto účelům neslouží. Ovšem za dobu, co tohle místo stojí, začali se zde objevovat krásní motýli. Někteří, jako například můj děda, je sbíral a pak si choval i vlastní larvy, z kterých vylétli zase ti nádherní motýli.

Pokud se tedy vymotáte i z tankáče. Ocitnete se uprostřed komunistických garáží. Takové ty veliké, které sloužily pro celé paneláky. Má je snad každé město. Tímto nepříjemně vyhlížejícím úsekem rychle proběhnete a před vámi se rozprostře poutní kostel Klokoty. Jistě je na místě tento kostel a jeho okolí prozkoumat, ale věřte, že se napojuje zase na jiná putování jako například na křížovou cestu a tak okolo něho spíše proběhněte. A hle jste v Táboře! Právě se nacházíte na Pražském předměstí. Pokud se chcete dostat do centra, můžete jít dál pěšky nebo vás odveze kterýkoli autobus.



Tipy na svačinu po cestě: v uličkách Na starém městě nově otevřeli spoustu krásně vypadajících podniků. Je tu burgrárna, kavárna, Jednota COOP atd., Harrachovka i v létě nabízí dobroty pro kolemjdoucí. A na Pražském předměstí najdete pár lepších, ale ne nejlepších restaurací jako například Milenium.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama