Komedie života

8. března 2016 v 19:16 | Niki |  Téma týdne
Tak se pojďme podívat na to, jestli jsem z toho psaní už nevypadla.

Tuhle jsme se s kamarády bavili o tom, že každý tak nějak dokončujeme školu a kolik je s tím trápení. Jeden z nás bude Bc. druhý bude Dis. Jeden titul za druhým. Stojí to mraky úsilí, člověk u toho málem vypustí duši. Učí se dlouhé hodiny. Mučí se tvorbou otázek ke státnicím. Hrozí se nad tím, kolik mu toho ještě zbývá a čas je neúprosný. A to všechno proto, aby v květnu nebo v červnu, dostal papír, kde bude napsáno - prošel. Někdo mu podá pravici, potřese mu s ní a popřeje mu mnoho dalších úspěšných let.

A vy místo toho, abyste byli rádi, že jste si splnili vytoužený sen a je z vás člověk s titulem, který něco už umí. Máte před sebou představu dalšího studia, které bude probíhat úplně stejně a možná ještě hůř. Jiná škola, jiné pravidla, rychlejší zorientování se a zkrátka znovu strašlivý boj i s ranním vstáváním a chozením v noci po baru.

Nakonec si řeknete, tak mám maturitu a dalo mi to spoustu práce, mám i bakaláře a dalo mi to ještě víc práce, teď dodělám inženýra nebo magistra a bude ze mě co? Bude ze mě člověk s titulem a s chytrou hlavou. To bude přece fajn, řekne si každý naivka. Ale skočme do reality. Proč jsme to všechno dělali, když otevřete první nabídku práce, která by se vám líbila a myslíte si, že na ní máte a tam je napsáno- nutná praxe. Podivíte se tomu a otevřete další inzerát. A řeknu vám, těch inzerátů otevřete tolik, až vás z toho bude bolet hlava a nedočtete se nic jiného.

Takže teď mi, vy už méně veselé a strašně chytré hlavy řekněte, proč jsme se plahočili za x lety někdy hrozného mučení, když tohle nikdo neocení a místo toho chce praxi, kterou ale nikdo nemá. A jak pak by ji mohl také mít. Vezměte si například právníka, sestru, učitelku v mateřské škole. O těhle všech lidech si říkáte, ty by měli mít praxi, přece celá ta škola je na to zaměřená, ale zase omyl. Většinou leží doma v knížkách a nejen oni a drtí si do hlavy názvy v nejrůznějších jazycích a tituly, které vymýšlel nějaký extra nudící se byrokrat. Ono v těch inzerátech většinou nestojí "chceme měsíční praxi", ono tam většinou je napsáno "bez minimálně tří leté praxe k nám nelez". Tak máme všichni smůlu a začíná nová etapa našeho života. Honění za svými sny, nebo to byla ta etapa před tím? Už se v tom ztrácím.

Zkrátka člověk se má pořád co učit a musí mít stále úsměv na tváři, jinak by to nebyla ta správná sranda, no ne?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 gitty93 | E-mail | 16. března 2016 v 8:11 | Reagovat

stejně by si mohli napsat, že chcou aby jsi uměla žonglovat a šlechtit stromy :) chtít můžou cokoli, jestli tě vezmou je až další věc :) nesmíš se vzdávat ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama