Básničky

Jídlo všude kolem

30. ledna 2016 v 12:40 | Niki
Jídlo celého světa sem,
budu ráda tlouštíčkem.
Mám hlad a mám ho pořád,
prostě hrozně ráda mlsám.
Jídlo z Indie, to je mňamka,
Chicken masala? Jednou? Dvakrát!
Polévka i nudle z Číny,
už to přivezli, rychle, dej mi džíny.
Zmrzlina z mekáče za tři doláče,
lepší jak za totáče.
Mořské plody v Česku?
Nejsou to samé, co v Chorvatsku.
Bageta z Francie,
s chedarem z Anglie.
Všechno to krásně voní,
žaludek mi z toho zase vrní.
Rychle mi dejte nějaké jídlo

nebo vás sním všechny do jednoho.

Óda na radost

20. ledna 2016 v 12:32 | Niki
Rusové, Američani, Němci,
politici, vojáci i vědci.
Všichni zbrojí,
někdo pro a všichni proti.
Ve jménu islámu,
Evropa padne na hubu.
Co pánbůh spojil,
člověk nerozděluj.
Nechtěj vládnout celému světu,
když neudržíš vztyčenou hlavu.
21. století - Amen,
vrátíme se do doby, kdy vládl kámen.

O Marsu - pohádka pro dospělé

28. prosince 2015 v 13:14 | Niki
Slíbila jsem jednomu komentátoru mých výtvorů, že mu napíšu i pohádku o Marsu. Ale jelikož mě popadlo chvilkové básnění, píšu o Marsu básničku. Je to ale vlastně stejně taková popletená pohádka pro dospělé. Teď se všichni pěkně usaďte a doufám, že se vám bude mé otrkávání poezie líbit.

Ládínek měl v noci sen,
že na Marsu velikém,
žádní chlapi nezbyli,
místo nich tam prý byly,
panny všech barev a velkostí,
samá krásná stvoření,
s bujnými křivkami i poprsím.
Ládínek měl těžkou hlavu,
i vesmír prý už ovládly.
Chlapi dávno vymřeli,
že ženský je snad uhnaly.
Teď vytřeštěné oči má,
tatínka se bojí ptát.
I odvahu našel přeci jen.
Tati, tati, tak jak to je?
Tatínek si bradu mne,
vida vida, i ten malý kluk,
pochopil, že není útěku.
V dnešním světě je to tak,
že chlapi někde demonstrují
a ženské se jim z dálky smějí.
Celý svět je na ruby,

i vesmír už je v prd***. :)

Kam se poděl sníh?

27. prosince 2015 v 16:34 | Niki
Kam se poděl sníh?
Nemůžem jet na saních!

Lidi řvou a řvou,
furt si stěžujou.

Sníh, mráz nebo obleva,
vždycky samá pomluva.

Tak já vám teď povídám,
polibte si šosi,
až zmrznou vám kosti,
já už budu bez starosti.

Pěkné předSilvestrovské"jaro"

Romantika

14. října 2015 v 18:04 | Niki
Pod kapkami deště,
stál vzpurně a pyšně.
pak se mraky roztáhly,
jeho rysy roztály,
není to však člověk,
ale pěkný bobek.
Dobrou noc
 
 

Reklama